Až milion lidí v Česku čelí vážným problémům s bydlením. Vyplývá to ze Zprávy o vyloučení z bydlení za rok 2021, kterou vydala iniciativa Za bydlení. Ze zjištění mimo jiné vyplývá, že mezi nejohroženější skupiny obyvatelstva patří seniorky a senioři, kteří se v posledních letech dostávají do bytové nouze stále častěji.
Kromě bezdomovectví, které je nejkrajnějším projevem krize bydlení a týká se minimálně 11 tisíc obyvatel republiky, přibývají v Česku další negativní jevy spojené s bydlením. V bytové nouzi se nachází 36 až 61 tisíc domácností, v nichž vyrůstá 20 až 51 tisíc dětí do 18 let. Dalších 130 až 190 tisíc domácností s přibližně 80 až 120 tisíci dětmi je ohroženo ztrátou bydlení. Dalších přibližně 300 až 350 tisíc domácností, z nichž třetinu tvoří seniorské domácnosti, je zatíženo nadměrnými náklady na bydlení (tzn. vynakládá na bydlení více než 40 % svých příjmů). „Zatím nedokážeme odhadnout, jaký vliv budou mít na problémy v bydlení následky pandemie Covid-19 a s ní spojená opatření. Už teď ale můžeme s jistotou říci, že v posledních letech roste bytová nouze seniorů,“ sděluje Jan Klusáček, hlavní analytik iniciativy Za bydlení.
Nenápadný, ale velmi vážný problém v Česku představují nadměrné náklady na bydlení. Těmi jsou podle mezinárodní definice zatíženi lidé, kteří na bydlení vynakládají více než 40 % ze svých disponibilních příjmů. Podle odhadů iniciativy Za bydlení se v Česku s nadměrnými náklady potýká 290 až 350 tisíc domácností, z nichž více než třetina jsou domácnosti seniorské. „Pokud k nim připočteme i domácnosti současně ohrožené ztrátou bydlení, kterých se nadměrné náklady týkají také, znamená to, že celkem u nás trpí nadměrnými náklady na bydlení 420 až 540 tisíc domácností, v nichž žije 760 až 900 tisíc lidí,“ vypočítává Jan Klusáček. Ohrožení ztrátou bydlení či nadměrné náklady na bydlení se tak týkají 9 až 12 % českých domácností.
Alarmující je v posledních letech také počet seniorek a seniorů, kteří se dostali do bytové nouze. Roste počet starších lidí v azylových domech a seniorské domácnosti dnes představují až pětinu všech domácností dlouhodobě pobývajících v ubytovnách. „Seniorských domácností je dnes v ubytovnách více než rodin s dětmi. Většina z nich přitom pravděpodobně platí pobyt v ubytovně ze svého důchodu,“ říká Jan Klusáček. Významná část seniorů se přitom dostává do bytové nouze až ve stáří. „Z našich průzkumů v azylových domech vyplynulo, že třetina z jejich uživatelů a uživatelek starších 60 let se ocitla v bytové nouzi až po svých 60. narozeninách,“ dodává analytik. Zásadní problém pro seniorské domácnosti představují nadměrné náklady na bydlení. „Více než 40 procent svých příjmů na bydlení v Česku vynakládá 110 až 150 tisíc seniorských domácností, tři čtvrtiny z nich jsou domácnosti osamělých seniorek,“ upozorňuje Jan Klusáček.
Odborníci se shodují, že krizí bydlení se musí začít seriózně zabývat český stát. Některá dílčí řešení přitom nejsou příliš složitá. Jedním z nich je například efektivnější nastavení možného využití stávajících dávek mimořádné okamžité pomoci (MOP). „Kdyby mohly potřebné rodiny využít dávky mimořádné okamžité pomoci jako příspěvek na uhrazení jinak příliš vysoké kauce, pomohlo by to ze spárů obchodníků s chudobou a do standardního bydlení dostat několik tisíc domácností ročně. Nedostatek peněz na kauci je totiž překvapivě často hlavním důvodem bytové nouze domácností,“ vysvětluje Jan Klusáček.
Podle odborníků z iniciativy Za bydlení je dále nevyhnutné přijmout odpovídající legislativu, která umožní lidem a domácnostem zasaženým krizí bydlení svou situaci řešit. „Na vyřešení problémů v bydlení pouze skrze dotační programy na výstavbu, rekonstrukce či výkup bytů nemáme dost peněz a trvalo by to desítky let. Na jeden obecní byt dnes připadá v průměru sedmnáct zájemců,“ popisuje úskalí současného systému Jan Klusáček. Změnit by to mohl komplexní zákon, který by řešil bydlení sociální, dostupné, i podporu v bydlení.
O nezbytnosti takového zákona se v Česku hovoří už dvě desetiletí, avšak s minimálními výsledky. „V stávajícím programovém období evropských fondů navíc dojde ke snížení objemu finančních prostředků, na nichž je u nás závislá většina projektů řešení bytové nouze. Zákon o dostupnosti bydlení proto potřebujeme čím dál naléhavěji. Nejen pro nastavení stabilního, předvídatelného a udržitelného financování, ale také pro zajištění rovných šancí na důstojné bydlení lidí napříč republikou,“ uzavírá Vít Lesák z Platformy pro sociální bydlení.
