Zasaďme se
za bydlení!
Jak chceme zastavit rozevírající se nůžky bytové nerovnosti?
Zákon v první řadě navrhuje zavést síť kontaktních míst podpory v bytové nouzi v rámci obecních úřadů v obcích s rozšířenou působností. Většině domácností, které potřebují podporu v oblasti bydlení, totiž stačí poskytnutí poradenství nebo finančně nenáročná pomoc (např. příspěvek na kauci). Kromě poradenství kontaktní místo posuzuje (ne)uznání bytové nouze, pravidelně přehodnocuje situaci domácností a vypracovává individuální plán podpory. Na kontaktním místě budou pracovat specialisté na bydlení, kteří budou mít dostatek informací o jednotlivých domácnostech a poskytnou tak efektivní pomoc. Návrh předkládá několik možností, jak situaci řešit – základem je chytrý mix.
Pokud by byl zákon schválen, pro radu v oblasti bydlení by si mohlo přijít 100 tisíc domácností ročně. Za první 10 let účinnosti zákona by se do normálního bydlení mohlo nastěhovat 80 tisíc domácností v bytové nouzi.
Řešení, které Za bydlení prosazuje, není řešením od stolu. Podíleli se na něm lidé z praxe – od představitelek a představitelů obcí, státní správy po sociální pracovnice a pracovníky. Nezbytnou součástí smysluplného řešení je podle nás chytrý mix institucionálních a legislativních nástrojů pro ty, kteří se dostanou do bytové nouze i ty, kteří těmto lidem pomáhají – včetně například pronajímatelů, kterým dnes chybí základní systém garancí (hrazení nájmu, nepoškození bytu apod.), pokud se do systému zapojí. Nevymýšlíme přitom žádné vzdušné zámky, ale stavíme na již ověřených opatřeních a inovacích, které se obcím i státu již v praxi osvědčily.
Chytrý mix, to jsou osvědčené nástroje podpory v bydlení. V praxi již byla ověřena úspěšnost vyplácení dávky mimořádné okamžité pomocí (MOP) na úhradu kauce (na vzorku více než 700 domácností); pozitivní dopady asistence v bydlení; funkčnost garantovaného bydlení (projekty zahrnujícími stovky bytů).
Chytrý mix umožňuje vybudovat systém podpory v bydlení každé obci na míru: kde jsou byty, ale nekvalitní, tam se bude rekonstruovat; kde nejsou vůbec, tam se bude stavět; kde byty jsou, ale lidé je nepronajímají a nechávají prázdné, tam najde uplatnění garantované bydlení.
Systém je založen na tom, že odpovědné orgány budou mít povinnost volit nejlevnější účinné řešení: mnohdy není třeba stavět byty, stačí poradenství, MOP na kauci či asistence v bydlení.
O tom, zda může žadatel dostat dávku Mimořádné hmotné pomoci (MOP) na uhrazení kauce momentálně rozhoduje Úřad práce, který v mnoha případech podporu zamítne a bydlení se tak stává nedostupným. Navrhujeme možnost získat podporu při hrazení kauce na základě rozhodnutí kontaktního místa podpory v bytové nouzi. Dávka tak bude využívána výrazně více a v kombinaci s Asistencí bydlení přispěje k zabydlení několika tisíc domácností ročně.
Toto opatření zpřístupňuje bytový fond pro domácnosti, které jsou teď vyloučeny z trhu s běžným bydlením. Mezi vlastníka bytu (soukromého majitele nebo obec) a pronajímatele vstoupí garant, který majiteli zajistí: úhradu nájemného, řešení škod nebo pomoc s vyřízením dávek na bydlení. V závislosti na rozsahu spolupráce pak získá garant nárok na státní příspěvky, například 24 tisíc korun na údržbu a administrativu za každý rok domácnosti v bytě. Tyto příspěvky umožní rozvoj garantovaného bydlení po celé České republice.
Přicházíme s následujícím řešením:
Obec dobrovolně vloží byt do Fondu podporovaného bydlení
Kontaktní místo podpory v bytové nouzi rozhodne o domácnostech, které by měly být do bytu umístěny
Obec si následně vybere nájemce a vzniká jí nárok na náklady spojené s provozem ve výši 24 tisíc korun za každý rok domácnosti v bytě
Obce tak budou mít díky garanci a kompenzaci nákladů menší obavy z pronajímání bytů domácnostem v bytové nouzi. Předpokládáme proto, že do Fondu bude vloženo několik tisíc obecních bytů.
Obce budou moci získat novou investiční podporu pro pořizování bytů prostřednictvím výstavby, rekonstrukcí nebo výkupu bytů. V programu na to bude vyčleněno několik miliard korun ročně. Podporovat se bude především rekonstrukce obecních bytů, výstavba nebo výkup podle toho, která varianta bude levnější. Program cílí na regiony, kde není možné řešit bytovou nouzi jinak. Všechny byty pořízené díky této podpoře musí obce vložit do Fondu podporovaného bydlení a ponechat je tam po dobu minimálně 10 let. Minimalizuje se tak riziko, že dojde ke zneužití financí ze státního rozpočtu a do bytů budou umisťovány rodiny, které pomoc nepotřebují nejvíce.
Široké veřejnosti poslouží síť dostupných kontaktních míst poskytující poradenství na obecních úřadech. Lidem, kteří se ocitnou v bytové nouzi, poskytne odborné poradenství a pomoc s cílem předejít ztrátě bydlení.
Asistence v bydlení je důležitá pro úspěšné zabydlení domácnosti, která se ocitla v bytové nouzi.
O přiznání Asistence rozhodne kontaktní místo podpory v bytové nouzi a zajistí, že se dostane k rodinám, které ji opravdu potřebují. Asistence bude sloužit jako prevence neplacení nájmu, nebo poškození bytů. Pomůže taky s udržováním dobrých sousedských vztahů, včetně řešení případných sousedských sporů. Pro podpořené domácnosti budou platit stejná pravidla jako pro ostatní nájemníky. Díky ošetření těchto rizik
se výrazně zvýší ochota obcí i soukromých majitelů pronajmout byty domácnostem, které z nějakého důvodu považují za rizikové. To následně povede také k většímu zájmu obcí o investiční podporu, kterou mohou získat na pořizování sociálních bytů.
Mimořádné dávky jsou určeny pro domácnosti s dočasným výpadkem příjmu. Domácnosti se mohou obrátit na kontaktní místo podpory v bytové nouzi, který by jim zprostředkoval podporu nejprve z krizových fondů obcí, poté od nadací nebo soukromého sektoru, poslední možností je vydání stanoviska, dle kterého by domácnosti měla být přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci za účelem udržení bydlení.
Síť kontaktních míst bydlení bude dostupná na všech obcích s rozšířenou působností a sloužit široké veřejnosti. Komukoli, kdo požádá o pomoc, poskytne poradenství sloužící k získání či udržení bydlení, včetně základního právního poradenství. Ze zkušeností z provozu vyplývá, že velké části domácností,
které potřebují podporu v oblasti bydlení, stačí místo, kam se mohou obrátit se žádostí o radu.
Senioři a seniorky jsou největší skupinou, která potřebuje poradenství v oblasti bydlení. Stále častěji se totiž dostávají na ubytovny, protože si nemohou dovolit platit stávající bydlení nebo zůstávají v bytech, které nevyhovují jejich potřebám.
Současný systém pro vyplácení dávek na bydlení je nastaven tak, aby byl výhodný především pro majitele ubytoven či nevyhovujících bytů a podporuje vznik vyloučených lokalit a ghett. Veřejné peníze jsou navíc využívány neefektivně. Vybudování systému podpory v bydlení založeném na standardních bytech umožní ukončit byznys s chudobou a podporu nevhodných ubytoven nebo bytů.
Více než 20 tisíc dětí vyrůstá v dětských domovech a pěstounské péči. Od roku 2015 se jejich počet zdvojnásobil. Právě nevyhovující bydlení je v mnoha případech jedním z hlavních důvodů, proč jsou děti umísťovány mimo rodinu. Náhradní péče aktuálně stojí stát více než 7 miliard korun ročně. Přijetím zákona se sníží počet dětí, které jsou z rodin odebrány. Pozitivní dopad bude mít taky na mladé lidi, kteří opouští dětské domovy — ti nyní často končí kvůli absenci podpory bydlení na ulici.
V Ústeckém a Karlovarském kraji, kde je nejvíce vyloučených lokalit, 16 % dětí nedokončí základní vzdělání. Státní rozpočet přichází za život jednoho takového dítěte s nedokončeným vzděláním o 13 miliard korun. Zákon také dětem ze sociálně vyloučených oblastí pomůže získat šanci na změnu a neopakovat vzorce chování, které přebírají od rodiny.
Domácí násilí zažije v Česku alespoň jednou během života přibližně 40 procent žen a mužů. Sociální izolace a ekonomické problémy spojené s epidemií COVID-19 přitom riziko výskytu domácího násilí dále zvyšují. Když se oběti domácího násilí rozhodnou společnou domácnost s násilníkem opustit, těžko hledají alternativy bydlení.
Epidemie koronaviru nejvíc zasáhne nejzranitelnější skupiny obyvatel — prodavače a prodavačky, pracovníky a pracovnice v sociálních službách, pracovníky a pracovnice v pomáhajících profesích, samoživitelky a samoživitele. To všechno jsou ohrožené skupiny, které se snadno mohou dostat do problémů s placením nájmu a výrazně se snižuje šance, že si zachovají přijatelné bydlení.
