Bytová nouze v Česku generuje náklady až 11 miliard korun ročně, z toho 2,5 miliardy tvoří náklady pro státní pokladnu. Vyplývá to z analýzy, kterou vypracovala organizace České priority. Obce navíc problémy s bezdomovectvím a nedostupným bydlením nezvládají samy řešit. Podle doporučení odborníků z Platformy pro sociální bydlení je nutné, aby vláda přistoupila k systémovým řešením, zajistila efektivnější čerpání evropských fondů, a také schválila kvalitní zákon o dostupném bydlení.
„Bytovou nouzi bychom měli řešit nejen kvůli tomu, že jeto naše morální povinnost. Představuje také významné náklady pro celou společnost,“ míní Lucie Zapletalová z organizace České priority, která 3. prosince představila Analýzu nákladů bytové nouze. Z analýzy například vyplývá, že jedna pětičlenná rodina v bytové nouzi nás ročně stojí nejméně 100 000 Kč, ve kterých navíc nejsou započítány dlouhodobé dopady na vzdělávání a vývoj dětí.
„Další společenské náklady ani není možné na základě dostupných zdrojů vyčíslit,“ upozorňuje Zapletalová. „Spadají sem především náklady spojené s dopady bytové nouze na vzdělávání dětí, kriminalitu, výskyt domácího násilí, kvalitu veřejného prostoru, nebo sociální soudržnost,“ dodává Alexandre Reznikow z organizace České priority. Všechny tyto aspekty je proto nutné mít na zřeteli při tvorbě politik v bydlení.
S tím souhlasí i předseda Pirátské strany a navržený kandidát na ministra pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Negativní dopady nás stojí miliardy jako společnost – a ovlivňují vzdělávání tisíců dětí, fyzické i duševní zdraví desetitisíců dospělých a samozřejmě se promítají i do zvýšeného rizika sociálně patologických jevů. To vše se promítá do ekonomických nákladů, které musí následně řešit stát, kraje i jednotlivé obce,“ vyjmenovává Bartoš.
Ze zprávy Sociální bydlení v ČR vypracované Platformou pro sociální bydlení také vyplývá, že do roku 2023 má být v česku dokončeno 2 350 sociálních bytů financovaných Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR). Dokončená je nyní zhruba polovina. Ačkoli tři čtvrtiny těchto bytů realizují obce, jejich sociální pracovníci dnes nemají dostatečnou kapacitu na to, aby mohli jejich obyvatelům intenzivně pomáhat s nastěhováním a stabilizací bydlení.
„Sociální bydlení je v Česku téměř výhradně financováno z fondů EU. Evropské fondy však nemohou vyřešit celkovou potřebu sociálního bydlení v Česku, která je odhadována na 35–62 tisíc bytů,“ říká ekonomka Pavlína Žáková ze zastoupení Evropské komise v ČR a upozorňuje tak na potřebu systémové podpory sociálního bydlení. „I kvůli tomu je Česko na chvostu Evropy co do podílu sociálních nájemních bytů v bytovém fondu. Zatímco evropský průměr činí zhruba 8% a v zemích jako Nizozemsko, Rakousko nebo Dánsko dokonce přesahuje 20 %, v Česku je podíl sociálních bytů pouze půl procenta,“ vyčísluje Žáková.
Na neudržitelnost takového stavu pro Česko upozorňuje i Platforma pro sociální bydlení: „Hlavním pilířem změny by měl být komplexní zákon, který by řešil sociální a dostupné bydlení spolu s podporou v bydlení. Potřebujeme ho nejen pro nastavení stabilního, předvídatelného a udržitelného financování, ale také pro zajištění rovných šancí na důstojné bydlení lidí napříč republikou,“ myslí si Vít Lesák.
