Úvodní komentář:
Pro Zákon o podpoře bydlení (dále jako „Zákon“), který byl schválen v červnu 2025 není tuto chvíli možné zpracovat jednoznačné vyhodnocení z hlediska deseti principů dobrého zákona o dostupnosti bydlení (dále Desatero). Je to z toho důvodu, že zásadní vliv na jeho fungování bude mít to, jakou výši příspěvků na poskytování podpůrných opatření podle tohoto zákona vláda vyhlásí pro rok 2026 a jakou finanční podporu ze stranu státu dostanou obce na výkon přenesené působnosti podle tohoto zákona. Zákon totiž umožňuje vládě stanovit příspěvky na podpůrná opatření v poměrně širokém rozmezí od neadekvátně nízkých částek po částky adekvátní. Stejně tak Zákon nestanovuje, kolik prostředků mají dostat obce na provoz kontaktních míst pro bydlení a další činnosti spadající do výkonu přenesené působnosti podle tohoto Zákona (dále pro zjednodušení jako „příspěvky na kontaktní místa pro bydlení“).
Vyhodnotili jsme proto dvě základní možné varianty, které se liší tím, jaké budou stanoveny příspěvky na podporu v bydlení podle tohoto Zákona:
V1: Neadekvátní příspěvky na podpůrná opatření a kontaktní místa pro bydlení a odepření nároku na podporu domácnostem v bytové nouzi, které současně nejsou v hmotné nouzi.
V2: Adekvátní příspěvky na podpůrná opatření a kontaktní místa bydlení a odepření nároku na podporu domácnostem v bytové nouzi, které současně nejsou v hmotné nouzi
Co jsou adekvátní příspěvky na podpůrná opatření je možné vyčíst z podrobných analytických podkladů, které připravilo předkládající Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v rámci meziresortního připomínkového řízení k Návrhu nařízení vlády o výši příspěvků podle zákona o podpoře bydlení. Z dat prezentovaných v důvodové zprávě k návrhu tohoto nařízení a také ve vypořádání připomínek k tomuto návrhu je zřejmé, že v případě většiny příspěvků by se vládou vyhlášené částky měly blížit horní hranici zákonného rozmezí, aby došlo k odpovídající valorizaci a pokrytí nákladů poskytovatelů na mzdy podpůrných pracovníků i nákladů spojených s poskytováním záruk nájemného a dalších činností. Zákonné rozmezí pro příspěvky bylo stanoveno jako přibližně 80 % až 110 % adekvátních částek na pokrytí nákladů na poskytování podpůrných opatření v letech 2022 až 2023, které uváděla Závěrečná zpráva RIA k návrhu Zákona. Tedy před rekordní inflací, růstem mezd, platů i nájemného mezi lety 2022 a 2026. V konkrétních částkách jde přibližně o takové částky, jaké navrhuje předkládající MMR v návrhu nařízení (byť pro některé z příspěvků jako např. na asistenci v bydlení platí, že adekvátní částka by měla být vyšší než horní hranice zákonného rozmezí, jak je vidět z pokladů k návrhu nařízení). Z uvedeného vyplývá, že naopak zcela neadekvátní jsou částky na úrovni dolní hranice zákonného rozmezí, jak požaduje Ministerstvo financí. Ty nepostačovaly ani na pokrytí nákladů v letech 2022 až 2023, natožpak v roce 2026.
Hodnocená Varianta 1 tedy představuje variantu stanovení příspěvků na úrovni dolní hranice zákonného rozmezí, Varianta 2 (a také 3, viz níže) minimálně na takové úrovni, jakou navrhuje návrh nařízení předkládající MMR. Pokud jde o výši příspěvku na výkon přenesené působnosti pro obce, která je zásadní pro fungování kontaktních míst pro bydlení, tak v rámci hodnocení dopadů Varianty 1 je vyhodnocována situace, pokud by došlo k poskytnutí příspěvku v minimální nebo neadekvátní částce. V případě Varianty 2 (a 3), pokud by došlo k poskytnutí příspěvku přibližně v takové výši, jaká je předpokládána v Závěrečné zprávě RIA k návrhu Zákona.
Varianta 1 i Varianta 2 se shodují v tom, že zahrnují odepření nároku na podpůrná opatření, poskytovaná podle Zákona všem domácnostem v bytové nouzi, které neprojdou velmi přísným příjmovým testem, který byl do zákona doplněn při projednávání v Poslanecké sněmovně. Touto úpravou došlo k vyloučení z nároku na podporu všech domácností, kterým po uhrazení nákladů na bydlení zbude z jejich příjmu (zahrnujícího dávku státní sociální pomoci, pokud ji čerpají) více než 1,6násobek životního minima. Tím přichází o šanci na to dostat se z bytové nouze do vyhovujícího bydlení např. všichni, kdo pracují za minimální mzdu, důchodci na ubytovnách s obvyklým důchodem nebo většina lidí se zdravotním postižením kromě těch s nízkým invalidním důchodem. Samoživitelkám s dětmi do 7 let, které mají nárok na vyšší dávku státní sociální pomoci (a v důsledku vyšší zbytkový příjem po uhrazení nákladů na bydlení), dokonce paradoxně bude kvůli tomuto odepřena možnost dostat se z bytové nouze (např. přežívání po azylových domech a ubytovnách), pokud si začnou přivydělávat více než 10 tisíc Kč měsíčně. Jedná se o nedomyšlenou úpravu narychlo doplněnou do Zákona v poslední fázi legislativního procesu, která je nadbytečná. Nárok na bytová podporná opatření podle Zákona už zásadně omezuje to, že domácnost musí být v bytové nouzi, aby na ně měla nárok. Podmínku bytové nouze nesplní žádná domácnost, která na tom není špatně. Nikdo, kdo nemusí, nebydlí dobrovolně v azylovém domě, na ubytovně, v bytě, kde nefungují základní věci (elektřina, voda), nebo v extrémním přelidnění. Podpora podle Zákona má navíc být přednostně poskytována zvláště potřebným domácnostem, přičemž zákon obsahuje i podrobná kritéria pro prioritizaci domácností.
Neobstojí ani argument, že je nezbytné omezit nárok na podporu pouze na domácnosti, které jsou současně v bytové nouzi a mají extrémně nízké příjmy, z důvodu nedostatku bytů. Podle nejkomplexnějšího modelování možných dopadů, jehož výsledky jsou představeny ve Zprávě o vyloučení z bydlení 2024, je realistické předpokládat zapojení přibližně pěti tisíc bytů ročně, ale také to může být výrazně více. Mimo Prahu, Brno a několik dalších měst s velmi napjatým nájemním trhem, byty k pronájmu jsou, záruky pro pronajímatele, které budou díky Zákonu nabízet poskytovatelé podpůrných opatření, navíc pomohou dostat na trh prázdné byty. K případnému zúžení cílové skupiny mohlo být případně přistoupeno následně, pokud by se ukázalo, že je to nezbytné s ohledem na to, jak moc poptávka převyšuje nabídku.
Zrušení nadbytečného příjmového testu nebo jeho korekce není možná bez změny Zákona. Vzhledem k tomu, že poskytování podpůrných bytových opatření podle Zákona bude zahájeno až od 1. 7. 2026, je však reálné, aby k této úpravě došlo ještě před účinností zákona. Kromě prvních dvou výše uvedených variant bylo proto provedeno vyhodnocení i třetí varianty, která by kromě adekvátních příspěvků zahrnovala i zrušení či opravu parametrů nevhodně nastaveného příjmového testu odpírajícího nárok na podporu všem domácnostem v bytové nouzi kromě těch, které jsou zároveň v hmotné nouzi.
V3: Adekvátní příspěvky na podpůrná opatření a přenesenou působnost a nárok na podporu se neodpírá domácnostem v bytové nouzi, které současně nejsou v hmotné nouzi.
BODY DESATERA INICIATIVY
ZA BYDLENÍ
Varianta V1: NEADEKVÁTNÍ příspěvky
+ odepření podpory všem, kdo jsou v bytové nouzi, ale současně nejsou v hmotné nouzi
Varianta V2: ADEKVÁTNÍ příspěvky
+ odepření podpory všem, kdo jsou v bytové nouzi, ale současně nejsou v hmotné nouzi
Varianta V3: ADEKVÁTNÍ příspěvky + podpora není odpírána domácnostem v bytové nouzi, které současně nejsou v hmotné nouzi
1. Důraz na prevenci
NE
SPÍŠE ANO
SPÍŠE ANO
2. Všeobecně dostupná síť (adekvátní) podpory pro všechny, kdo se ocitnou v bytové nouzi
NE
NE
SPÍŠE ANO
3. Široká paleta v praxi ověřených nástrojů podpory v bydlení (tj. i jiných nástrojů, než je výstavba sociálních bytů)
ANO
ANO
ANO
4. Adekvátní,předvídatelné a stabilní financování bez nadbytečné administrativní zátěže
NE
SPÍŠE ANO
SPÍŠE ANO
5. Reálnost
SPÍŠE NE
ANO
ANO
6. Minimalizace příležitostí pro byznys s chudobou: využívání standardních bytů v běžné zástavbě, jejichž kvalita podléhá veřejné kontrole
SPÍŠE NE
ANO
ANO
7. Důraz na kvalitu procesu zabydlování a minimalizaci rizik s ním spojených
SPÍŠE NE
ANO
ANO
8. Místně specifická řešení
SPÍŠE ANO
ANO
ANO
9. Jasná nediskriminační pravidla a podmínky pro poskytování podpory
NE
NE
SPÍŠE ANO
10. Individualizace poskytované podpory
SPÍŠE NE
ANO
ANO
1. Důraz na prevenci
V1: NE
V2: SPÍŠE ANO
V3: SPÍŠE ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Nárok na podporu nemají jen domácnosti v bytové nouzi, ale i domácnosti ohrožené ztrátou bydlení. Pokud ovšem obce od státu nedostanou adekvátní (nebo dokonce žádné) prostředky na provoz kontaktních míst pro bydlení, hrozí, že v některých obcích dojde k tomu, že kontaktní místa budou fungovat jen v omezeném rozsahu. Důsledkem absentujícího či nedostatečného financování výkonu přenesené působnosti může být zcela nedostačující kapacita kontaktních míst. Výsledkem bude značné omezení systému podpory v bydlení jako nástroje prevence problémů v bydlení. Na kontaktní místa se budou v takovém případě obracet pouze lidé, jejichž problémy v bydlení jsou velmi vážné. Kontaktní místa budou „šetřit“ svoje kapacity jen na vážné případy, když už situace „hoří“, jak se to mnohdy děje u orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD), čímž se v systému zásadně oslabí preventivní role a podpora před ztrátou bydlení.
Důraz na prevenci bude oslaben i pokud budou vyhlášeny neadekvátně nízké výše příspěvků na poskytování (záruk) a asistence v bydlení. V tom případě dojde k významnému zvýšení rizika selhání zabydlení domácností a oslabí se původní důraz zákona na prevenci ztráty bydlení. Varianta 1 tedy znamená nenaplňování prvního principu Desatera.
Pokud budou příspěvky na činnost kontaktních míst pro bydlení i na podpůrná opatření poskytovaná podle Zákona v adekvátní výši, tedy v případě Variant 2 a 3, je možné říci, že důraz na prevenci bude do určité míry naplněn. Byť ne tak, jak by měl. Zákon totiž už, mimo jiné, oproti verzi připravené do meziresortního připomínkového řízení, neobsahuje povinnost obcí zajistit specializované poradenství důležité pro získání či udržení bydlení. Proto je v případě Variant 2 a 3 na místě hodnocení „spíše ano“, pokud jde o důraz na prevenci.
2. Všeobecně dostupná síť (adekvátní) podpory pro všechny, kdo se ocitnou v bytové nouzi
V1: NE
V2: SPÍŠE NE
V3: SPÍŠE ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Druhý bod desatera v sobě zahrnuje dva aspekty: (1) podpora je všeobecně dostupná a (2) podpora je k dispozici pro všechny domácnosti v bytové nouzi (není některým z nich odpírána).
Pokud jde o první rovinu, tj. všeobecnou dostupnost podpory, v případě Varianty 1 nebude tento bod Desatera naplněn z následujícího důvodu: při projednávání Zákona došlo k omezení všeobecné dostupnosti podpory skrze to, že povinnost zřídit kontaktní místo bydlení byla omezena pouze na 115 z 205 obcí s rozšířenou působností (ORP), které jsou nejzasaženější bytovou nouzí. Pokud navíc bude činnost kontaktních míst neadekvátně (nebo dokonce vůbec) financována skrze státní příspěvek na výkon přenesené působnosti pro obce, jak předpokládá Varianta 1, hrozí, že dojde k dalšímu omezení dostupnosti podpory. Problematické to bude o to víc v případě ORP, které musejí navíc obsloužit domácnosti v nouzi z ORP, kde kontaktní místo dle Zákona nevznikne. Šance na to, že bude dosaženo všeobecné dostupnosti podpory dále snižuje v případě Varianty 1 to, že kvůli neadekvátním příspěvkům na poskytování podpůrných opatření podle Zákona nebudou mít potenciální poskytovatelé podpory v bydlení zájem o zapojení do systému. Velká území tak můžou zůstat nepokrytá. Pro varianty 2 a 3 platí, že dostupnost podpory bude velmi pravděpodobně díky adekvátnímu financování významně lepší, byť ani v tomto případě nelze říct, že druhý bod Desatera bude zcela naplněn. Zapojení obcí ve smyslu poskytnutí obecních bytů pro účely sociálního bydlení zůstává dobrovolné. To znamená, že bydlení pro lidi v bytové nouzi nemusí být dostupné v místech, kde neposkytnou byty ani soukromí majitelé ani obce.
Pokud jde o druhou rovinu, tj. dostupnost podpory pro všechny, kdo se ocitnou v bytové nouzi, Varianty 1 a 2 tento základní parametr dobrého systému podpory v bydlení vůbec nesplňují. Vylučují totiž z nároku na podporu všechny domácnosti v bytové nouzi, které nejsou současně v hmotné nouzi. Naopak Varianta 3 kritérium dostupnosti podpory pro všechny, kdo se ocitnou v bytové nouzi, plně splní, pokud dojde ke zrušení nadbytečného příjmového testu (nebo částečně splní, pokud dojde k opravě parametrů testu).
S ohledem na výše uvedené je v případě Varianty 1 uplatněno hodnocení „NE“ (nesplňuje ani jeden ze dvou základních parametrů dostupnosti podpory), v případě Varianty 2 hodnocení „SPÍŠE NE“ (částečně splňuje první parametr, vůbec druhý) a v případě Varianty 3 hodnocení „SPÍŠE ANO“ (částečně splňuje první, druhý parametr splňuje částečně až úplně dle míry oprav/upuštění od příjmového testu).
3. Široká paleta v praxi ověřených nástrojů podpory v bydlení (tj. i jiných nástrojů, než je výstavba sociálních bytů)
V1: ANO
V2: ANO
V3: ANO
Odůvodnění vyhodnocení
To je podstata Zákona, počítá s využitím poradenství, garančních systémů kryjících rizika soukromých majitelů (a to formou nájmu i podnájmu), kompenzacemi pro obce realizující sociální bydlení i asistencí v bydlení. Tento bod naplňují všechny tři posuzované varianty, byť jejich operacionalizace, tedy uvedení do praxe a reálný dopad záleží od financování popsaného výše.
4. Adekvátní, předvídatelné a stabilní financování bez nadbytečné administrativní zátěže
V1: NE
V2: SPÍŠE ANO
V3: SPÍŠE ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Varianta 1 toto kritérium nesplňuje, protože se jedná o variantu neadekvátního financování podpory v bydlení. V případě Variant 2 a 3 je uplatněno hodnocení „SPÍŠE ANO,“ protože v tomto případě bude financování adekvátní. Zákon není postaven na finančním mechanismu ad hoc dotací (jako tomu je např. U sociálních služeb), prostředcích z fondů EU a dalších formách nepředvídatelného, krátkodobého a nestabilní financování, které je navíc náročné na administraci. Pokud jde o předvídatelnost, výše navržených příspěvků je jasně daná (příjemci ví, kolik obdrží), a na rozdíl od dotací z evropských fondů, se příjemci nemusí obávat, zda finance skutečně obdrží. Nevýhodou navrženého finančního mechanismu, který je založen na principu výkonového financování (podpora je vyplácená formou příspěvků na domácnost) je skutečnost, že poskytovatelé podpory nemusí vždy dopředu vědět, kolik domácností budou podporovat, na jakou úhrnnou výši příspěvků budou mít nárok a jaké personální zajištění služby budou potřebovat. To může být limitující zejména v případě asistence v bydlení. Určité předvídatelnosti financování mohou poskytovatelé asistence v bydlení dosáhnout v případě, že spolupracují s realizátory programů bydlení s garancí (nebo pokud sami tyto programy realizují). Pokud např. poskytovatel ví, že dojde k získání deseti bytů pro zabydlení deseti domácností, kterým bude poskytována asistence v bydlení, mohou kapacity asistence nastavit odpovídajícím způsobem.
5. Reálnost
V1: SPÍŠE NE
V2: ANO
V3: ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Reálností ve smyslu reálné uskutečnitelnosti se do určité míry vyznačují všechny tři varianty. Pro všechny tři platí, že jsou realistické, protože Zákon nepočítá s nerealistickými povinnostmi pro obce (jako například poskytnout určitý počet bytů pro účely sociálního bydlení). Povinnost otevření kontaktního místa bydlení je realisticky stanovena 115 větším ORP (a 22 pražským městským částem), do kterých se soustředí většina bytové nouze, nikoli pro všech více než 6 200 obcí v Česku, z nichž téměř 90 % má do dvou tisíc obyvatel (a otevření kontaktního místa by pro ně bylo velmi náročné).
Varianta 1 nicméně kritérium reálnosti spíše nesplňuje. A to jednak, protože při stanovení příspěvku na výkon přenesené působnosti pro ORP s povinností zřídit kontaktní místo na neadekvátně nízké úrovni není realistické předpokládat, že systém bude ve všech obcích s kontaktním místem fungovat tak, jak by měl (hrozí omezené otevírací doby a další kapacitní problémy, jak bylo vysvětleno výše). A také proto, že není příliš reálné, že bude dostatečný zájem o poskytování podpůrných opatření (a také, že budou poskytována v dostatečné kvalitě, viz bod 7), pokud nebudou vyhlášeny v adekvátní výši příspěvky na podpůrná opatření.
6. Minimalizace příležitostí pro byznys s chudobou: využívání standardních bytů v běžné zástavbě, jejichž kvalita podléhá veřejné kontrole
V1: SPÍŠE NE
V2: ANO
V3: ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Do určité míry platí, že bod 6 Desatera splňují všechny tři porovnávané varianty. Zákon totiž upravuje podmínky pro kvalitu bytů v systému i jejich umístění. Detaily upraví Ministerstvo pro místní rozvoj ve směrnici, která musí dbát i na to, aby byty používané v rámci systému nebyly příliš koncentrované v jedné lokalitě a předešlo se vzniku segregovaných sousedství. Systém garancí budou moci využít pouze pronajímatelé, kteří splní zákonem stanovená kritéria, co se týče kvality bytů i jejich umístění. Díky tomu a asistenci v bydlení se domácnosti v bytové nouzi dostanou do vyhovujících bytů mimo vyloučené lokality a omezí se tak pole působnosti pro obchodníky s chudobou. V současné době stát obdobným kontrolním mechanismem nedisponuje.
V případě Varianty 1 by ovšem pravděpodobně došlo ke zhoršenému fungování Zákona, i pokud jde o minimalizaci příležitostí pro byznys s chudobou. V důsledku nedostatečného (či dokonce absentujícího) financování činnosti kontaktních míst pro bydlení by kontaktní místa neměla adekvátní personální zajištění na realizaci kontrol kvality bytů. Neadekvátní příspěvky pro poskytovatele podpůrných opatření (garancí i asistence) taktéž snižují šance na to, že se podaří minimalizovat prostor pro obchodníky s chudobou. Proto je v případě Varianty 1 z hlediska šestého bodu desatera uplatněno hodnocení „SPÍŠE NE,“ zatímco u variant 2 a 3 předpokládajících adekvátní financování je ponecháno původní hodnocení „ANO“.
7. Důraz na kvalitu procesu zabydlování a minimalizaci rizik s ním spojených
V1: SPÍŠE NE
V2: ANO
V3: ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Vyhodnocení toho, jak jednotlivé varianty splňují sedmý bod Desatera, tj. důraz na kvalitu a minimalizaci rizik, do značné míry odpovídá tomu, jak byly jednotlivé varianty hodnoceny z hlediska dalších bodů Desatera. V případě neadekvátního financování (Varianty 1) není možné splnit důraz na kvalitu. Není například možné poskytovat asistenci v bydlení v kvalitě a intenzitě, která je nezbytná pro minimalizaci rizik a prevenci selhání zabydlení. Jde přitom nejen o samotné, z bytové nouze do běžných bytů zabydlované, domácnosti, ale např. i sousedství v novém místě, na které může mít zabydlování negativní dopady, pokud není dostatečně kladen důraz na kvalitu zabydlování.
8. Místně specifická řešení
V1: SPÍŠE ANO
V2: ANO
V3: ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Osmý bod desatera do určité míry splňují všechny tři porovnávané varianty. Zákon upravuje podmínky pro využívání široké palety nástrojů podpory v bydlení, aniž by plošně stanovoval, co přesně se má kde realizovat. I v případě kontaktních míst umožňuje zákon zohlednit místní specifika, protože nestanovuje, jak přesně má kontaktní místo vypadat, kde má být umístěno atd. V případě Varianty 1 nicméně nebude toto kritérium zcela naplněno, protože neadekvátně nízké příspěvky např. neumožní zajistit podporu (asistenci) v takové intenzitě, jaká je nezbytná v určitém místě (např. s ohledem na specifickou situaci v sousedství).
9. Jasná nediskriminační pravidla a podmínky pro poskytování podpory
V1: NE
V2: NE
V3: SPÍŠE ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Varianty 1 a 2 devátý bod Desatera nesplňují, protože odpírají právo na podporu všem domácnostem v bytové nouzi, které nejsou současně v hmotné nouzi. Jde o diskriminaci všech domácností v bytové nouzi, které přežívají např. na ubytovnách či v jiných formách bytové nouze, přestože mají určité příjmy, protože jsou považované pronajímateli běžných vyhovujících bytů za rizikové nájemníky nebo jsou přímo diskriminováni na trhu s bydlením. Všem těmto domácnostem, které nesplní podmínku hmotné nouze, protože pracují (a to i jen za minimální mzdu), nebo mají starobní či invalidní důchod, bude odepřena šance na to dostat se z bytové nouze v případě Variant 1 a 2. U naplnění míry nediskriminace při variantě 3 záleží na tom, zda dojde k vypuštění nadbytečného příjmového testu nebo k opravě jeho parametrů.
10. Individualizace poskytované podpory
V1: SPÍŠE NE
V2: ANO
V3: ANO
Odůvodnění vyhodnocení
Neadekvátně nízká výše příspěvků do značné míry znemožňuje individualizovat poskytovanou podporu. Umožňuje pouze poskytování podpory všem na minimální základní úrovni. Nejde přitom jen o podporu udržení bydlení, kterou zajišťuje asistence v bydlení, ale i o fungování kontaktních míst pro bydlení, která stěží mohou individualizovat své služby, pokud budou přetížená v důsledku neadekvátního financování.
Zveřejněno 23. 9. 2025.
Celé znění Desatera dobrého zákona o dostupnosti bydlení najdete zde.