Vyhodnocení Zákona o sociálním bydlení z roku 2017

Bod desatera

Naplňuje bod

Odůvodnění

1. Důraz na prevenci

SPÍŠE NE

Počítalo se s tím, že cílovou skupinou jsou i domácnosti ohrožené ztrátou bydlení, ovšem chyběl důraz na poradenství v bydlení a podporu čerpání dávek na bydlení jako klíčového nástroje prevence ztráty bydlení.

2. Všeobecně dostupná síť (adekvátní) podpory pro všechny, kdo se ocitnou v bytové nouzi

SPÍŠE NE

Finální verze zákona sice počítala se záchytným systémem pro případy, kdy bydlení nezajistí obec, založeným na Úřadech práce. Úřadům práce ovšem nedával mnoho nástrojů pro zajištění standardního bydlení.

3. Široká paleta v praxi ověřených nástrojů podpory v bydlení (tj. i jiných nástrojů, než je výstavba sociálních bytů)

NE

Zákon v zásadě počítal pouze s jedním nástrojem: obecními byty (pouze rozlišoval sociální dostupný byt) a počítal s posílením sítě azylových domů. Azylové domy jsou ovšem pouze nástrojem zajišťujícím ubytování pro lidi v krizový okamžik, ne řešením bytové nouze ani nedostupnosti bydlení.

4. Adekvátní,předvídatelné a stabilní financování bez nadbytečné administrativní zátěže

SPÍŠE NE

Financování bylo primárně založené na dotacích, které jsou administrativně náročné. Výhodou v případě dotace na sociální práci bylo to, že na rozdíl od sociálních služeb mělo jít o nárokovou dotaci, nemělo ovšem jít o výkon státní správy v přenesené působnosti, takže panovala nejistota ohledně stability financování.

5. Reálnost

SPÍŠE NE

Ze Zákona nebylo zcela zřejmé, jakou podporu a pobídky dostanou obce pro realizaci sociálního bydlení. Počítal sice s „provozními a investičními dotacemi“ poskytovanými MMR a dotací na sociální práci, ovšem nebylo zřejmé, zda půjde o adekvátní a funkční podporu pro řešení bytové nouze a dalších problémů v bydlení.

6. Minimalizace příležitostí pro byznys s chudobou: využívání standardních bytů v běžné zástavbě, jejichž kvalita podléhá veřejné kontrole

ANO

Zákon upravoval podmínky pro kvalitu bytů i jejich umístění.

7. Důraz na kvalitu procesu zabydlování a minimalizaci rizik s ním spojených

ANO

Zákon počítal s povinností sociální práce v sociálním bydlení, včetně financování formou nárokové dotace, ovšem chyběl důraz na specifické činnosti nezbytné pro minimalizaci rizik zabydlování.

8.  Místně specifická řešení

SPÍŠE NE

Zákon pouze reflektoval to, že některé obce disponují velmi malým bytovým fondem, a proto umožňoval zajištění sociálního bydlení skrze byty na soukromém trhu s byty.

9. Jasná nediskriminační pravidla a podmínky pro poskytování podpory

ANO

Zákon pracoval s jasným kritériempříjmového testu jako hlavní podmínkou pro nárok na podporu. Ovšem současněupravoval velmi široký výčet prioritních skupin od seniorů po rodinys dětmi s tím, že stanovení pořadí uspokojování bytových potřebnechal zcela v rukou samospráv.

10. Individualizace poskytované podpory

NE

Zákon sice počítal s individualizací podpory (sociální práce) po zabydlení, ale nereflektoval, že některým domácnostem postačuje podpora s úhradou kauce, nebo dočasné poskytnutí garancí pronajímateli, ale primárně počítal pouze s využitím obecních sociálních bytů jako jediného podpůrného nástroje pro všechny.